3

Schumannova Frekvence planety Země stále záhadná a neznámá (3)

08.08.07   Jaroslav Chvátal

V tomto seriálu prezentujeme nové skutečnosti týkající se účinků a důležitosti Schumannové frekvence na lidský organismus, ale i na projev evoluce jako takové. V současné době je velmi důležité vědět o těchto záležitostech, jelikož se v mnoha ohledech nachází na zásadním rozcestí, kdy účinky vlastní technologie můžeme trvale narušit harmonické uspořádání mezi mnohými přirozenými systémy planetárního charakteru, které podstatně intenzivněji dotýkají naší lidské přirozenosti, než jsem schopni vůbec domyslet. Podle významného elektrotechnika Hainswortha je prostředí existujících signálů "Schumannovi Resonance" na evoluční schéma různých životních forem ukázkou toho jak mohou elektrická pole o malém výkonu vyvolat evoluční změny. Mnohá elektrická pole různé moderní elektrické technologie mohou být zdroji těchto možných evolučních změn. Charakteristiky těchto mnohých elektrických polí b měly být studovány s tou největší vážností. Stav a vliv těchto polí může skutečně účinným způsobem blokovat vývoj a možná i aspekt přežití u mnohých biologických forem naší planety.

---

        V tomto seriálu prezentujeme nové skutečnosti týkající se účinků a důležitosti Schumannové frekvence na lidský organismus, ale i na projev evoluce jako takové. V současné době je velmi důležité vědět o těchto záležitostech, jelikož se v mnoha ohledech nachází na zásadním rozcestí, kdy účinky vlastní technologie můžeme trvale narušit harmonické uspořádání mezi mnohými přirozenými systémy planetárního charakteru, které podstatně intenzivněji dotýkají naší lidské přirozenosti, než jsem schopni vůbec domyslet. Podle významného elektrotechnika Hainswortha je prostředí existujících signálů "Schumannovi Resonance" na evoluční schéma různých životních forem ukázkou toho jak mohou elektrická pole o malém výkonu vyvolat evoluční změny. Mnohá elektrická pole různé moderní elektrické technologie mohou být zdroji těchto možných evolučních změn. Charakteristiky těchto mnohých elektrických polí b měly být studovány s tou největší vážností. Stav a vliv těchto polí může skutečně účinným způsobem blokovat vývoj a možná i aspekt přežití u mnohých biologických forem naší planety.

         Kvůli přetrvávajícímu nedostatku dostupných dat a přesných měření je celá řada hypotéz prostě bezcenná. Technologie nemusí jen pomáhat, ale může doslova měnit lidskou evoluci. Situace je dnes natolik alarmující, že vyžaduje systematické šetření nezávislých institucí ve výše uvedených oblastech naší techniky. Nezávislé změny v matrici našeho životního prostředí se kterými se v současné době dnes a denně setkáváme zřejmě potencí tyto negativní aspekty o kterých jsme se právě nyní zmínili. Co ovšem víme zcela jistě je skutečnost, že zdraví a harmonická koncepce lidské bytosti je velmi spojená s geofyzikálnímí parametry v návaznosti na "Schumannovu Rezonanci". Bylo učiněno velké množství pokusů na toto téma a bylo zjištěno, že lidský systém je prostě velmi citlivý na nízké elektromagnetické signály různorodého charakteru.
         Hodnoty frekvence "Schumannovi Rezonance" jsou určené efektivními kvalitami prostředí mezi zemí a ionosferickou hrází. Z tohoto důvodu, jakékoliv vlivy, které by narušily toto prostředí mohou potažmo deformovat původní přirozenou frekvence "Schumannovi Rezonance". A v tomto duchu i Hainswort varoval, když naznačil, že by tyto neadekvátní vlivy mohly vyvolat takové jevy jako ionosferické bouře a nebo různorodé umělé ionosferické poruchy. V teorii polí se praví, že poud vznikne nějaké porucha, která vyvolá změnu původního harmonického rytmu přenese se tento nežádoucí vliv na další sousední pole. Pakliže se ovšem zdroj původního rušení odstraní po jisté době se opět situace stabilizuje a začnou být aktivní původní harmonické rytmy.
        Geomagnetické bouře jsou magnetické jevy, které jsou vyvolané ionosferickými bouřemi. Toto mohou být také velmi účinné vlivy, které mohou za jistých okolností vyvolat změny v původním frekvenčním modelu "Schumannovi Rezonance". Na druhé straně, je ovšem fakt, že i když tyto bouře mohou vyvolat tyto změny nejsme schopno v současné době zjistit, zda rozsah těchto změn dosahuje takových hodnot, které by mohly být potenciálně nebezpečné pro náš organismus. Klidná ionosferická hladina se podílí na normálním stavu "Schumannovi Rezonance". Ionosferické poruchy pak produkují jeho abnormální schémata, ale nemusí to být samozřejmě ve všech případech.
         Podle celé řady různých nezávislých zdrojů již nějaký ten rok dozadu prý "Schumannova Rezonance" kontinuálně narůstá. V současné době se měla pohybovat na hodnotách někde mezi 14 - 15 Hz, což je nárůst o 100%. Osobně nemohu zhodnotit do jaké míry jsou tyto informace reálné či nikoliv, ale to, že se něco s touto frekvencí děje je více jak jasné. I když na konci této reportáže možná jisté řešení najdete. Nezávisle několik čtenářů po sobě mi oznámilo, že servery, které oficiálně udávají data týkající měření "Schumannovi Frekvence" mají s největší pravděpodobností nahranou umělou smyčku z nepravdivých a zavádějících dat, které se v určitém algoritmu opakují stále dokola. Pokud tomu tak je ( a je to docela chytré), pak náhodný a nezasvěcený návštěvník nepozná prakticky nic a udičku spapá i s navijákem. Nemám bohužel osobně čas, abych tuto situaci systematicky monitoroval a tak by mě určitě zajímaly názory a zjištění samotných čtenářů (psát můžete na redakční e-mail).
        Pakliže bychom se pokoušeli určit vztahy mezi geofyzikálními a biologickými podmínkami, zjistíme, že tyto prvky mohou být velmi komplexní povahy. Frekvence Schumannových signálů se mění v závislosti na ionosferických podmínkách ( to už víme z předchozích informací). Mohou tu být vlivy přímé technické povahy, ale také vlivy přirozené povahy makrokosmického charakteru. Jde o to, že ionosféra poměrně citlivě reaguje na změny ve sluneční aktivitě. Jde především o známý jedenáctiletý cyklus slunečních skvrn, ale ve hře je také dvaceti sedmi a dvaceti devíti denní cyklus slunečního minima. Do jisté míry tu působí i Měsíční vlivy i když zdaleka ne tak významně jako je tomu u Slunce. Ovšem zdaleka nejvíc jsou ovlivňující síly vázané na technický systém "HAARP", který je pochopitelně aktivní.
        V tomto ohledu vyzněla velmi zajímavě analýza korelace mezi intenzitou (dopadem) ionosferických poruch a intenzitou přijmu a hospitalizace osob s psychickými (ale i jinými zdravotními problémy) v nemocnici ve městě Heathcote (Západní Austrálie). V průběhu tříletého pečlivé pozorování se zjistilo, že ve chvíli kdy nastoupily ionosferické poruchy výrazně se zvedne vlna přijmu osob s výše uvedenými problémy. Pravděpodobnost, že by šlo o náhodnou souhru události byla v tomto případě vypočítána v poměru 2000:1. Na pozadí tohoto experimentu se ale ukázalo, že výskyt jmenovaných problému souvisí primárně se změnami ve frekvenčním režimu "Schumannovi Rezonance".
        Hainsworthovi osobní pokusy (během kterých mu významně pomáhala i jeho manželka) jednoznačně deklarují extrémně škodlivý vliv jistých technologických zařízení typu HAARP atp. na přirozený frekvenční průběh "Schumannovi Rezonance. Bohužel špatné zdraví obou manželů jim znemožnilo na experimentech pokračovat. Uběhlo velmi mnoho času než byly jejich experimentální aktivity oficiálně uznány a přijaty jako platné. Bohužel ale nic z toho nezabránilo Spojených Států (a zřejmě i dalším mocnostem světa), aby zcela nepokrytě klamaly veřejnost falešnými informacemi a daty ve snaze prohlubovat lidskou nevědomost na tyto úrovni.
        Hainswoerth sestavil sérii otázek, které by nás měly (především zainteresované organizace a jedince) do stavu extrémní pozornosti v souvislosti s činností elektromagnetického pole, "ELF" a ionosferickými změnami v našem prostředí. Tady jsou avízované otázky:

1) Je lidský bilogický system schopen obsahovat a nebo tvořit jisté formy elektrického signálu?

2) Reaguje lidský biologický systém na některý z těchto signálů?

3) Reaguje na slyšitelné signály u těchto frekvencí?

4) Reaguje na optické signály u těchto frekvencí?

5) Jsou lidské signální prvky schopné se měnit v kontextu s psychologickými a nebo jinými duševními stavy, jako je nepř. stres a nebo stavy, kdy lidská mysl řeší různorodé problémy?

6.) Je lidský biologický systém schopen reagovat na některou velmi velmi nízkou sílu elektromagnetických signálů?

        Mozkové vlny jenž byly intenzivně studovány v polovině dvacátých let minulého století díky specifickému tvaru signálu jsou dnes známé jako tzv. "alfa rytmus". Frekvence tohoto signálu se individuálně jednotlivec od jednotlivce liší. Frekvence tak leží někde mezi 8 Hz až 12 Hz. Frekvence, které jsou oficálně známé jako "theta a beta" rytmus vznikají také a jsou pomocí EEG identifikovány přičemž leží pod hranicí 8 Hz a nad hranicí 12 Hz.
        Od objevu aměření těchto signálů bylo věnováno poměrně velké úsilí řijít na to jak vznikají a co způsobuje jejich stanovenou frekvenční modulaci. V podstatě podobná situace panovala v prostředí geofyzikálního výzkumu. Na začátku padesátých let minulého století přišli mnozí geofyzikové (zcela jistě neznalí oboru neurologie), že jisté druhy elektromagnetických signálů by mohly proudit na extrímně nízkých frekvencích v oblasti mezi zemí a ionosférou. Jden z nejdůležitějších signálů v této oblasti byl, jak jsem již referoval dříve, nazván "Schumannovou Rezonancí".
        Nejdříve se mělo za to, že hlavní frekvenční parametr tohoto druhu záření se nachází někdo okolo 10Hz. Ovšem poslední výzkumy zjistily celiu řadu poměrně překvapivých faktorů. Tak především se přišlo na to, že "Schumannova Frekvence" se dělí na dvě frekvenční složky. První z nich má průměrnou hodnotu 7,8 Hz a pohybuje se na škále s typickým denním rozsahem od 7,2 Hz do 8,8 Hz. Jenže pak je tu druhý paralelní frekvenční režim s průměrnou hodnotou 14,1 Hz a s rozsahem od 13,2 Hz do 15,8 Hz. Zvláštní na této skutečnosti jsou hned dvě věci. tak především obě dvě kmitočtová spektra odpovídají analogicky frekvenčním hladinám theta a beta rytmu u lidského jedince. A pak tu máme shodnou hodnotu s hodnou, která je již pár let hlášená alternativní badatelu (14 - 15 Hz), jako nová hodnota Schumannovi Frekvence, která definuje její jednoznačný frekvenční nárůst a tento nárůst je pak často dáván do souvislostí s transformačními aktivitami planety Země.
       Otázka tedy zní. Jak to tedy je? Registruje vědecký svět také tento hodnotový nárůst, který zaretušoval na jekési zvýšené paralelní hladiny Schumannovi Frekvence? A nebo tato hladina skutečně exxistovala od samého počátku a kdosi z různých důvodu z ní učinil aktuálně navýšenou hodnotu? Ať je to jak chce ani jedno, ani druhé ovšem nevyvrátí podivné technické retuše na měrných zařízeních této tolik sledovanéo frekvence (už jsem se o tom zmínil dříve).