pondelok 4. júla 2011

2

Schumannova frekvence planety Země stále záhadná a neznámá (2)

31.07.07   Jaroslav Chvátal
Jaroslav Chvátal V roce 1957 W. O. Schumann vypočítal a doložil frekvenční spektrum, které se nachází v oblasti mezi Zemí a ionosférou. Tento kmitočet byl později pojmenován po svém objeviteli. V podstatě jde poměrně stabilní frekvenci kolem 7,5 Hz ( V posledních letech se však objevují názory o tom, že se tato frekvence počala výrazně měnit - narůstat. Data, která mám k dispozici jsou však poměrně rozporuplná, takže na toto téma si netroufám vytvářet nějaké konkrétní závěry). Celý systém obsahuje přinejmenším dva základní oscilátory: na jedné straně to je planeta Země a na straně druhé pak lidský mozek (nemusí jít samozřejmě pouze o lidský mozek). Jestliže jeden oscilátor počne aktivně vyzařovat na jisté frekvenci, ten druhý se dříve či později naladí na ten samý kmitočet. V našem případě jde o specifická neuronová pole v lidském mozku. Tyto nástroje pak pracují v soudržných globálních či skupinových vzorech a produkují vlnění, které má obdobnou charakteristiku jako při hluboké meditaci, kdy v mohutných vlnách se alfa a theta rytmy valí skrze celý mozek. Je známé, že právě hluboké meditační prostředí umožňuje lidské bytosti vstoupit do vzájemného rezonančního pole. Dnes se někteří vědci domnívají, že právě skrze tento rytmus s našim vyšším vědomím naše planeta komunikuje. Možná je to pro některé odvážná myšlenka, ale já jsem přesvědčen, že tomu tak prostě je. Věděli to nejen naší předci, ale i dnes s tímto tradičním poznáním pracují přírodní národy po celém světě. Musím si klást otázku. Proč lidem tzv. "moderní civilizace" chybí toto poznání na tradičních úrovních fyzikálního vědomí? Kam se poděli všechny genetické a buňkové zkušenosti? Jaká clona brání tomuto přirozenému a pro život veskrze zásadnímu druhu poznání?

          V roce 1957 W. O. Schumann vypočítal a doložil frekvenční spektrum, které se nachází v oblasti mezi Zemí a ionosférou. Tento kmitočet byl později pojmenován po svém objeviteli. V podstatě jde poměrně stabilní frekvenci kolem 7,5 Hz ( V posledních letech se však objevují názory o tom, že se tato frekvence počala výrazně měnit - narůstat. Data, která mám k dispozici jsou však poměrně rozporuplná, takže na toto téma si netroufám vytvářet nějaké konkrétní závěry). Celý systém obsahuje přinejmenším dva základní oscilátory: na jedné straně to je planeta Země a na straně druhé pak lidský mozek (nemusí jít samozřejmě pouze o lidský mozek). Jestliže jeden oscilátor počne aktivně vyzařovat na jisté frekvenci, ten druhý se dříve či později naladí na ten samý kmitočet. V našem případě jde o specifická neuronová pole v lidském mozku. Tyto nástroje pak pracují v soudržných globálních či skupinových vzorech a produkují vlnění, které má obdobnou charakteristiku jako při hluboké meditaci, kdy v mohutných vlnách se alfa a theta rytmy valí skrze celý mozek. Je známé, že právě hluboké meditační prostředí umožňuje lidské bytosti vstoupit do vzájemného rezonančního pole. Dnes se někteří vědci domnívají, že právě skrze tento rytmus s našim vyšším vědomím naše planeta komunikuje. Možná je to pro některé odvážná myšlenka, ale já jsem přesvědčen, že tomu tak prostě je. Věděli to nejen naší předci, ale i dnes s tímto tradičním poznáním pracují přírodní národy po celém světě. Musím si klást otázku. Proč lidem tzv. "moderní civilizace" chybí toto poznání na tradičních úrovních fyzikálního vědomí? Kam se poděli všechny genetické a buňkové zkušenosti? Jaká clona brání tomuto přirozenému a pro život veskrze zásadnímu druhu poznání?

       Existují velmi staré, ba řekl bych dnes již tradiční antropologické důkazy, které naznačují, že lidé vždy intuitivně synchronizovali s planetární rezonancí. Naše planeta, tato modrá krásná planeta je nám všem domovem a proto se domnívám, že tato vzájemná biologická vazba je jen logických vyústěním odvěké energetické a evoluční provázanosti. Naši moudří předci nám ponechali celou škálu speciálních rituálních praxí pomocí kterých jsme schopni dosáhnout podstatně vyšší úrovně harmonizace s biologickým planetárním polem. Když jsem se na počátku devadesátých let s těmito některými praktickými dovednostmi seznámil a bylo mi dovoleno od mých učitelů se je naučit, ocitl jsem se v naprostém úžasu nad jejich jednoduchostí a zároveň mocným efektem, který vytváří. Proč se děti v našich školách v rámci stávající klasické výuky neučí těmto dovednostem? Existuje několik dominantních cest skrze které lze praktickým způsobem demonstrovat požadovanou frekvenci či rytmus:

-          zvuk (tajné praktiky bubnování, zpěv manter, specifické formy modliteb)
-          pohyb (specifické rytmické šamanské tance, ale i speciální houpavé pohyby, které automaticky nastupují u těch nejhlubších forem meditací)
-          světlo (specifické praktiky využívající pulsující barevná spektra světla o přísně stanoveném rytmu)

          Kdysi jsem se seznámil s velmi zajímavým a objevným materiálem badatelů Medse a Batesona, kteří objevili pozoruhodnou pohybovou techniku u domorodých obyvatel ostrova Bali. Zde se jí pod postupnou formou svěcení učili balinezské děti. Jde o jisté formy vibrování některými částmi těla. Zjistilo se, že touto praktikou dochází velmi kvalitnímu naladění energetického obalu člověka na ekvivalent planetární Schumannovi rezonance. Když jsem se tuto metodiku naučil byl jsem příjemně překvapen jejími účinky na lidský organismus. Konečně podobnou činnosti provádí zřejmě každý člověk sám o sobě a nevědomky. Za všechny možné případy mohu uvést například tento:
        Pokud sedíte na židli a vaše nohy se nachází v pravém úhlu a jsou celou plochou chodidla v kontaktu se zemí (lepší je to bosky, ale dobrého efektu dojdeme i v klasické obuvi) po chvíli počne sama od sebe celá noha vibrovat. Jde do oscilace a věřte nevěřte i tato oscilace je blízká cyklu Schumannovi frekvence. Jakmile se tato část těla uvede do náležité rezonance dochází k spontánním posunům ve vyzařování mozku a celé fyzické vědomí se posouvá do unikátního spektra vnímaní, které je charakteristické pro kolektivní vědomí, různé spirituální efekty, neverbální způsobe komunikace. Ohromujícím způsobem počne všemi póry těla tryskat energie Lásky a radosti. Lidské vědomí zaplavují vlny optimistických myšlenek jejichž vyústěním je úsměv na tváři. Dochází k velmi dynamické úpravě činnosti endokrinního systému, zlepšuje se enzymatická skladba těla, zlepšuje se vnitřní autonomní komunikační schopnosti buněk atd. Je třeba si klást otázku, proč lidé neučí těmto přirozeným stimulujícím mechanismus, které jsou ve své podstatě tak prosté? Kdo odejmul toto vědění a kdo brání jejímu přirozenému projevu?
      Jako rodiče (a nebo když zavzpomínáte na své dětské časy) jste si jistě povšimli, že děti nikdy nesedí v klidu. Markantní je to u nohou, kterými často kmitají, kdy  střídavě dotýkají a nedotýkají patami země či podlahy. Podobné kmitání může vidět i u prstů na rukou. Bohužel rodiče, ale i učitelé pak tato malá stvoření okřikují v heslu: "Seď v klidu"!! Bohužel si neuvědomují, že jde o velmi přirozenou a spontánní reakci organismu díky které dochází k energetickému posilování důležitých mechanismů včetně těch mentálních. Znovu opakuji jakmile vstoupíme do některého z přirozených mentálních či psychických rozpoložení našeho vědomí jisté části těla se dávají do spontánního pohybu. Až budete mít příležitost podívejte se někdy na prsty rukou u léčitele během výkonu. Prsty zcela jistě nebudou v klidu, budou se chvět o určité frekvenci.
       Několikrát za život jsem měl možnost vidět živě rituální tance u jistých přírodních národů. V jisté části ceremonie se počne u těchto lidí během rituálu třást celé tělo. Doslova jakoby jim protékala elektrická energie, ale ona tím tělem dozajista energie protéká, není elektrická, avšak její přítomnost je evidentní. V této vrcholné chvíli uchopí aktivní člen rituálu do rukou kohokoliv jiného kdo je v klidu a během několika vteřin se jeho tělo počne třást také. Energetické spojení se rozrůstá a v síti je zapojeno stále více a více jedinců - doslova dochází k tvorbě originálního energetického obvodu. Když jsem se soustředil na jejich těla zjistil jsem, že třes není to správné slovo. Spíše šlo o velmi intenzivní spontánní vlnění způsobené nevědomou činností svalstva těla.
       V dnešní době existuje celá řada specializovaných technik jak pomocí uměle vyvolaného kmitání jistých partií těla napojit vědomí takové jedince na vysoce léčivé přirozené planetární proudy energií. Toto vědění a v podstatě i umění by nemělo nikdy zůstat izolované pouze u některých jedinců, ale mělo by se stát v co nejkratší době dostupné každému kdo s těmito alternativními postupy sympatizuje. Dnes jsou to, ovšem i vědci, kteří přichází na stejnou zkušenost. Tak například C.M. Anderson, M.D. (1998) z Harvardské Univerzity popisuje vlastní zkušenost s jevem, který nazývá "Persistent Oscillatory Sound" čili "Trvalý oscilační zvuk". Mnoho lidí si za jistých okolností povšimlo, že uvnitř sebe registrují jakýsi zvláštní zvuk (často podobný zvuku letícího hmyzu). Tento zvuk se pravidelně zesiluje ve chvílí kdy dotyčný jedinec je nemocný a nebo dehydratovaný (oficiálně zjištěno a potvrzeno).
        Anderson tento efekt stejně tak jako faktor "REM", či jisté snové stavy a nebo (PTDS) "Post - traumatic stress syndrome" "Post traumatický stresový syndrom" ztotožňuje s  alfa rytmem o 10 Hz. Celá věc má však rozsáhlejší kořeny. Anderson v této souvislosti hovoří o rušivém účinku světel a zvuků, které mohou vyplývat ze ztráty obecného návyku díky RF destabilizaci a to má za následek strach a nebo vztek. Opět trauma a případné užívání drog a nebo jistých léků je silně spojeno s asymetrickou hemisferickou funkcí. Dokonce jisté struktury mozku jako hippocampus a nebo amygdala jsou obzvláště citlivé vůči účinkům zneužívání dětí a traumatu obecně.
        Anderson se domnívá, že onen oscilační zvuk by mohl naznačovat rychle cyklování dominance mezi pravou a levou mozkovou hemisférou přičemž dochází ke snížení stálého rytmus 10Hz v olivocerebellarní soustavě. Tento oscilační sluchový efekt může fungovat jako sluchová zpětná vazba. Onen efekt snižování frekvence pod 10 Hz může také indikovat enzymatické zaplavení levé mozkové hemisféry v dominantním módu hemisféry pravé.
       Anderson hovoří o bdělém snění jako o hojivé a léčivé cestě skrze fraktální hypersprostor emocionálně zabarvených vzpomínek z dětství. Tvrdí, že "basolaterální amygdala" (BLA) je určující neurální živnou půdou pro stav bdělého snění jako fraktálový neurální akcelerátor v této subcortikální struktuře podobné mozkové kůře a může představovat přístupové body ve fraktálním hyperprostoru emocionálně zabarvených vzpomínek.
       Vzhledem k tomu, že v současné době stále více osob postihuje symptom "Trvalého oscilačního zvuku " (stává se z něho poměrně masový jev) je možné, že jisté mozkové receptory lidské bytosti vstupují nezávisle na našem fyzickém vědomí a vůli do kontinuální komunikace s vědomím planety Země. Výsledným efektem je pak narušování prozatímní kontinuální dominance levé mozkové hemisféry s doprovodným efektem dominační rezonance mezi levou a pravou mozkovou hemisférou. Paralelně s tímto efektem dochází k stále častejšímu a hlubšímu nekontrolovanému vědomému snění, které pomáhá pročistit podvědomé úrovně lidské bytostí především od emotivně zabarvených vzpomínek (a to nejen z tohoto aktuálního životního projevu) a to pomocí tzv. fraktálové rezonance hyperprostoru. Osobně jsem hluboce přesvědčen, že všechny tyto jevy a zvláštní aktivity souvisí s finalizováním  globálního transformačního procesu lidského vědomí a jeho tělesné struktury do nových rovin Bytí.
        Je nádherné Být přítomen, je nádherné Být aktivní, je nádherné Být vědomý, je nádherné Být

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára