pondelok 5. decembra 2011

spoj s pamätou vody

http://youtu.be/zw6woFsyjHU

ddf

koloidné striebro



 Koloidní STŘÍBRO


RECEPT NA ZDRAVÍ A DLOUHOVĚKOST


Michael Cambell


MIKROELEMENTY A ZDRAVÍ


             Stříbro je nejen drahým kovem, ale také stopovým prvkem, nezbytným pro správné fungování lidského organismu. Působení stopového množství stříbra má profylaktickou neboli ochrannou povahu a pomáhá posilovat imunitní systém. S mírou stárnutí organismu dochází ke zhoršení schopnosti asimilovat stříbro, což vede k jeho k nedostatku a k postihu imunitního systému. Existuje jasná spojitost mezi nízkou hladinou stříbra a náchylností k různým druhům chorob. 
      
  Údaje vycházející z prací dr. Rudolpha Abderhaldena, ředitele Laboratoře pro endokrinologickou enzymatickou diagnózu  v Basileji  (Švýcarsko) a profesora biochemie na universitě v Halle  (Německo) potvrzují, že „choroba je narušením harmonického modelu aktivity enzymů, aktivity závislé na přítomnosti stopových prvků. Zhroucení enzymatického systému způsobuje chorobu nebo smrt buňky.  Mnoho expertů a lékařů se v poslední době shodlo, že ve skutečnosti existuje pouze jeden původce nemoci - špatné stravování a všechny ostatní nemoci jsou od něho odvozeny“.


Důsledkem toho, že naše půda byla intenzivním zemědělským hospodařením nadměrně zatěžována používáním různých chemických hnojiv, naše strava už prakticky neobsahuje stříbro charakteru stopového prvku. Jestliže se v organismu vyskytne nedostatek stříbra, následuje poškození imunitního systému. Koloidní stříbro je jediný bezpečný způsob, jakým se dá dodatečně získávat stříbro. Toto stříbro je bioasimilační, což znamená, že vniká přímo do tělesné tkáně. Minerály,  zvláště pak stopové prvky, jsou pro organismus důležitější než vitamíny, protože bez jejich přítomnosti nemohou být vitamíny využity. Výzkumy poukazují na bezprostřední souvislost mezi nedostatkem minerálů, vitamínů a nemocemi. Pro doplnění tohoto nedostatku se obyčejně používají minerály ve formě tablet, které ale nejsou tak dobře vstřebávány (jen 40-60%) jako minerály KOLOIDNÍ (kolem 98%).
K tomu, abychom zůstali zdrávi, potřebujeme víc než 90 výživných prvků, z toho 16 vitamínů, 60 minerálů, 12 základních aminokyselin, 3 mastné kyseliny a 7 minerálů nazývaných jako „Lanthanoidy“. Minerály tvoří asi 5% hmotnosti lidského těla a působí jako katalyzátory mnoha biologických reakcí včetně reakcí svalů, přenášení informací nervovým systémem, trávení a  metabolismu. Působení minerálů je mezi sebou vzájemně propojeno, často se také spojuje s působením vitamínů pro doplnění reakce. Máme sedm MAKROELEMENTŮ: vápník, chlor, fosfor, draslík, železo, hořčík, sodík a síra. Tyto minerály jsou přítomny v lidském organismu v poměrně velkých množstvích měřených v miligramech (mg). Jiné minerály jsou považovány za mikroelementy (stopové prvky), které jsou přítomny v  tkáních organismu ve stopovém tzn. Velmi malém množství měřeném v mikrogramech (mcg). Jsou to mimo jiné: chrom, kobalt, zlato, měď, fluor, jód, mangan, molybden, nikl, selen, stříbro, křemík, stroncium, vanad a zinek. Tyto prvky jsou klíčem ke správné činnosti organismu. Stopové prvky se vyskytují v tak nepatrném množství, že jsou měřitelné v částicích rozdělených na milion a kromě toho se zdají být základem složitého chemického a elektrického mechanismu, jež tvoří lidské tělo. Forma, ve které je většina přirozených neorganických činitelů asimilována zvířaty a rostlinami, se skládá z materiálu v koloidním stavu. „Stopové prvky působí jako aktivátory a katalyzátory uvnitř živé buňky jak rostlinné, zvířecí, tak i lidské; jsou základem veškerých životních procesů a jejich vliv nekonečně převyšuje jejich rozměry,“ uvádí dr. Melchoir Dikkers v The Story of Trace Minerals (Dějiny stopových prvků).
Koloidní stříbro je zcela přírodní léčivý prostředek. Dříve byla průměrná hladina obsahu stříbra v našem organismu vyšší. Vědci tvrdí, že v dnešní době máme v organismu méně stříbra proto, že naše půda byla zbavena stříbra a jiných minerálů, jejichž koncentrace v půdě byla mnohem vyšší, než došlo k modernizaci dnes již vysoce výkonného zemědělského hospodářství. Dříve byly tyto minerály biologicky dostupné ve větší míře; přijímali jsme je v potravě. Z důvodu intenzivního využívání orné půdy a vypouštění odpadních vod do řek a moří ochuzujeme půdu o stříbro a jiné přírodní minerály, a „na oplátku“ dodáváme pouze draslík, fosfor a dusík. Z toho vyplývá, že v dnešní době je náš imunitní systém oslaben a jeho zatížení se zvyšuje díky mnoha činitelům plynoucím z našeho životního stylu.    

           V roce 1940 průměrná denní spotřeba ovoce a zeleniny dodávala našemu tělu 50 až 100 mikrogramů stříbra jako stopového prvku. Podle Earth Summit Report z roku 1992 se za posledních 100 let hladina minerálů vytěžených z půdy snížila o 85%, tedy asi 0,85% ročně. Jestliže bychom začali na 100 mikrogramech v roce 1940 a násobili našimi 0,85% ročně, dostaneme úbytek 51,85%, čili ztrátu téměř 52 mikrogramů denně. Jedna lžička koloidního stříbra s hustotou 10 PPM obsahuje 50 mikrogramů. Z toho vyplývá, že jedna lžička denně by měla nahradit ztrátu způsobenou „vydrancováním”  kovů z naší půdy .

 

CO JE KOLOIDNÍ STŘÍBRO


            Koloidní stříbro není chemickou sloučeninou obsahující stříbro, ale čisté metalické stříbro suspenzované v čisté vodě. Částice stříbra neklesají ke dnu ani neplavou na povrchu, protože mají stejný elektrický náboj, což způsobuje, že se navzájem odpuzují a tak zůstávají v neustálém pohybu. Koloidní stříbro je tedy aktivní.
Částice koloidního stříbra můžeme pozorovat samozřejmě jenom pomocí elektronového mikroskopu. Čím větší částice, tím bude lepší účinnost roztoku. OPTIMÁLNÍ VELIKOST ČÁSTICE je od 1,5 do 5 nm. Pro srovnání:  velikost viru je od 15 do 150 nm s tím, že tato míra kolísá u většiny z nich v rozmezí 20-40 nm. Velikost baktérie je od 350 do 1000 nm. Proto také koloidní stříbro může volně pronikat k jádru patogenů a ničit je.
Všechno, co žije, existuje v koloidní formě. V proudu krve nalézáme mnoho elektrolytů jako vápenec, draslík a sodík. Tyto elektrolyty mají také koloidní formu a vlastní elektrický náboj.

 

VLASTNOSTI KOLOIDNÍHO STŘÍBRA


Koloidní stříbro je:
-          Bezpečné
-          Netoxické
-          Působí jako antibiotikum           
-          Zabíjí více než 650 patogenů
-          Ničí houby a plísně 
-          Zabíjí parazity
-          Pomáhá rozvoji buněk 
-          Neshromažďuje se
-          Nedráždí sliznici
-          Nevytváří závislost
-          Neobsahuje volné radikály
-          Čistí vodu
-          Působí protizánětlivě
-          Dezinfikuje
-          Je bioasimilační
-          Nedráždí oči
-          Nereaguje s léky
-          Posiluje imunitu organismu
-          Bezpečné pro těhotné ženy a kojící matky
-          Bezbarvé
-    bez zápachu

S ohledem na silné antibakteriální působení se koloidní stříbro ukázalo jako vysoce účinné v předcházení a léčbě infekcí a chorob, jako např. AIDS, stafylokoků a streptokoků. Je  doporučované jako posilující prostředek např. Při nachlazení, může se mimo jiné aplikovat zevně   u kožních nemocí, pro desinfekci pitné vody nebo jako desinfekční prostředek v domácnosti. Jelikož je silným katalyzátorem oxidačního procesu, má schopnost deaktivovat baktérie a tím brzdí jejich reprodukci. Vědecké výzkumy nepoukazují na žádné vedlejší účinky ústního nebo nitrožilního podávání správně připraveného koloidního stříbra. Dosud nebyla zaznamenána negativní reakce na koloidní stříbro ani na žádné jemu příbuzné preparáty v podobě léků.
Mnoho terapií, kde je nezbytné používání léků nelze podstoupit bez pomoci odborníka. Avšak terapie koloidním stříbrem nevyžaduje žádné odborné znalosti nebo dovednosti. Jestliže budete postupovat podle návodu k používání tohoto preparátu, zpozorujete velmi pozitivní účinky. A navíc, jelikož koloidní stříbro nevykázalo interakci s žádným jiným lékem, nemusíte si dělat starosti ani s jeho kombinováním s jinými léky.
  

TROCHU HISTORIE


Antibakteriální vlastnosti stříbra byly známy již před tisíci lety, v období antiky a jejich účelem bylo preventivně předcházet chorobám. Říkalo se, že choroby nemohou být přenášeny, když se pije ze stříbrného nádobí. Proto také antičtí Řekové potahovali nádoby, které používali pro jídlo a pití stříbrem, podobně jak to dělaly i jiné kultury po celém světě (Encyklopedie Britannica, 1910).

Ve 14. Století zemřelo asi 25% obyvatel Evropy na hlízový mor. Bohatí rodiče v té době dávali svým dětem cucat stříbrné lžíce jako opatření proti nákaze. Odtud vzniklo populární anglické přísloví: „Narodil se se stříbrnou lžící v puse“.
V roce 1884 si dr. Crede, německý porodník všiml, že se aplikací mírného roztoku stříbra do očí novorozeněte předejde očnímu zánětu. Tato praktika se poměrně rychle začala využívat a do dnešních dnů se běžně provádí v nemocnicích po celém světě.
V roce 1915 dr. Laggeroe prováděl oční testy u dospělých osob a zjistil, že to je nejúčinnější přípravek, s jakým se doposud setkal.
Dlouhou dobu se stříbra užívalo u implantátů při chirurgických reparování kostí. Ve 20. A 30. Letech se stříbra ve formě moučky (rozemletého na velmi malé částice) užívalo jako léku na různé druhy infekcí a chorob; také místně na popáleniny a houbové nákazy. V roce 1938 bylo mnoho chorob způsobených více než 650 druhy baktérií, virů a hub považováno za vyléčitelné pomocí stříbra. A až do pozdních 30. let, kdy náklady na jeho produkci neúnosně vzrostly, se používalo v každodenním životě. Stříbro v této formě je vlastně klasickým lékem. Bylo laboratorně testováno s překvapivými výsledky. Ukázalo se, že stříbro vykazuje skvělé antitoxické působení. 
V 70. Letech 20. Století obdržel dr. Carl Moyer, primář Chirurgického oddělení na Washingtonské univerzitě, dotaci na výzkum účinnějších metod týkajících léčby obětí popálenin. Tehdy spolupracoval s Dr. H. Margrafem, hlavním biochemikem a dalšími chirurgy na vývoji silného antiseptického prostředku bezpečně použitelného na velkých plochách těla. Po té, co se Dr. Margraf obeznámil s medicínskou literaturou, objevil u několika zdrojů popisy stříbra jako katalyzátoru postihujícího enzymy, na kterých je závislé „dýchání” mikroorganismů. V praxi se tyto organismy dusí a umírají.
Spolu s objevením a patentováním antibiotik bylo stříbro staženo z oběhu ve Spojených Státech a také ve většině jiných států i přesto, že antibiotika působí jen na baktérie, nikoliv na viry, kvasinky a houby, tak, jak je tomu v případě stříbra.

 

FAKTA

V dnešní době se používají antibiotika „na všechno“. Ale kam směřujeme takovým počínáním? Následky takového jednání jsou hrozivé. Uvádíme některá fakta:
Od roku 1985 bylo ve Spojených státech zaznamenáno 285 000 případů tuberkulózy. Některé z klonů tuberkulózy získaly imunitu na všechny známé druhy antibiotik. 
Dlouhodobé podávání antibiotik, které se doporučuje u případů jako je borelióza (choroba způsobena klíštětem), vede k vážné kvasinkové infekci. Proto se vynechává užívaní antibiotik na čas potřebný pro likvidaci kvasinek; ale v tu chvíli se projevy boreliózy vracejí a cyklus se opakuje.
28 března 1994 se objevil v časopise Newsweek článek nazvaný „Antibiotika. Konec zázračných léků?“. Podle tohoto článku došlo k dosud nezaznamenanému nárůstu počtu bakterií odolných vůči lékům. Penicilín a tetramycin přestaly působit na stafylokoky již v 50. A 60. Letech 20. Století. Stafylokoky odolné proti mealycinu se vyskytují v nemocnicích i pečovatelských domech.  Při snaze o ochromení obranných mechanismů bakterií nám může tento lék věnovat dodatečných 5-10 let. Lepší strategií bude spíše úplná rezignace na jakákoliv antibiotika ve prospěch užívání jiných léků. 
Jedno z čísel časopisu Time z roku 1995 obsahovalo článek pojmenovaný „Pomsta vražedných mikrobů“: „Tváří v tvář AIDS a stále většímu počtu bakterií, odolných proti působení antibiotik, byli lékaři nuceni přiznat, že medicína v zásadě válku s bacily prohrává. Otázka, kterou si teď klademe, už nezní, kdy budou nakažlivé choroby zvládnuty, ale kde se objeví další nákaza. Vznikají nové nákazy a AIDS není výjimkou. Starší choroby jako je tuberkulóza rychle mutují do forem odolných proti působení antibiotik…V roce 1992 v nemocnicích zemřelo 13 330 pacientů na následky infekcí odolných vůči veškerým lékům užívaných lékaři.
  

KOLOIDNÍ STŘÍBRO A ANTIBIOTIKA

Současná antibiotika zabíjejí pouze některé baktérie a houby, ne však viry jako chřipkový virus, virus běžného nachlazení nebo o mnoho hrozivější viry: HIV, planých neštovic, příušnic, spalniček, vztekliny, virového zápalu plic, dětské obrny, akné, zánětu jater,… A AIDS? RAKOVINA? Infekce vyvolaná kvasinkami? Tady antibiotika nemají a nikdy neměla příliš velké uplatnění. Ačkoliv se zdá být pochybné, že nějaká látka může vyřešit všechny tyto problémy, přesto někteří vědci říkají, že stříbro to může dokázat.                                                              
Na rozdíl od antibiotik je koloidní stříbro bezpečnou, netoxickou, neusazující se látkou. Zabíjí patogeny a jejich mutace, což antibiotika nedokáží. Existuje mnoho farmaceutických antibiotik a každé má vlastní „specifické“ působení. Každé z nich má schopnost zabít v průměru asi šest různých choroboplodných organismů, zatímco koloidní stříbro zabíjí více než 650 různých patogenů. Konvenční medicína je bohužel stále pod vlivem klamné teorie a praxe, že pro „zabití“ nemoci je třeba použít jed, a proto nevidí žádnou hodnotu v přírodních medikamentech.
Každý lék, reklamovaný v televizi, léčí příznaky, ale ne nemoc. Stali jsme se mistry v maskování bolesti a příznaků nemoci, takže se nám zdá, že jsme zdrávi. Ale musíme se dostat ke kořenům choroby. Koloidní stříbro zabíjí původce, nemaskuje ho. A to bez poškození organismu.

Existuje mnoho důvodů, pro které se stříbro zdá být více účinné než běžná antibiotika. Tady  jsou některé z nich:
       -Koloidní stříbro má silný kladný náboj; většina antibiotik neobsahuje tak silný kladný náboj; stříbro doslova „vyhledává“ a ničí patogeny (choroboplodné organismy), místo „čekání“, až na sebe náhodou narazí. Toto působení bylo dost trefně označeno dr. Robertem Beckem jako efekt  „stříbrné střely“.
      -Stříbro zabíjí hned oxidací patogenu. Antibiotika vůbec nepůsobí na viry, a pokud jde o baktérie-antibiotikum zabíjí baktérii ve chvíli, kdy dochází k jejímu dělení (antibiotika typu penicilin) nebo předchází dělení baktérii (antibiotika typu tetracyklin). V prvním případě může uplynout pár dnů, než se baktérie začne dělit, v druhém případě baktérie nehyne vůbec, blokuje se „pouze“ její replikace. V obou případech si musí imunitní systém poradit sám s většinou patogenů. V případě stříbra jsou zabíjeny všechny a okamžitě.
      -Stříbro je katalyzátor. To znamená, že jakmile stříbro zoxiduje patogen, který ztratí svůj záporný náboj a normálně „ustupuje“, může útočit na další choroboplodný mikroorganismus. Antibiotika se obyčejně vážou s patogeny a na každý vyloučený patogen je spotřebována jedna částice antibiotika.

   LÉČEBNÉ PŮSOBENÍ KOLOIDNÍHO STŘÍBRA 

Léčebná hodnota koloidního stříbra se podle odborných lékařských knih z celého světa zakládá na tom, že stříbro je přírodním antibiotikem postihujícím enzym, které všechny jednobuněčné patogeny (mikroorganismy ve fázi reprodukce) využívají ve svém kyslíkovém metabolismu. To způsobuje, že dané mikroorganismy a jejich mnohotvárné nebo zmutované formy umírají za šest minut po bezprostředním kontaktu se stříbrem. Ionty stříbra mají ohromnou schopnost oxidace neboli odvedení elektronů ze substancí, které je obklopují. Choroboplodné organismy nemohou vypracovat odolnost vůči koloidnímu stříbru, a také jejich mutace jsou podobně náchylné k bleskovému účinku stříbra. Ve vědeckých výzkumech dosud nebyl zaznamenán vývoj mutací bakterií, které by odolávali stříbru.

A navíc - stříbro nejenže zabíjí organismy působící nemoci, ale také značnou měrou přispívá k růstu kostí a urychluje hojení poškozených tkání. V přehledu materiálů týkajících se výzkumu doktora medicíny Roberta O. Beckera, který je vedoucím výzkumným pracovníkem v oboru regenerace kostí, se dočteme, že stříbro velmi silně stimuluje procesy hojení kůže a jiných měkkých tkání, a to takovým způsobem, jakým neprobíhá žádný ze známých přirozených procesů. Stimuluje kostitvorné buňky, léčí nejvytrvalejší infekce a stimuluje léčbu kůže a měkkých tkání.
Ve vydání britského časopisu o medicíně (British Medical Journal) z 15. Prosince 1917 J. Mark Howell konstatuje, že koloidní stříbro napomáhá při obnovování činnosti Eustachovy trubice a uvolňování nosně-krční rýmy. British Medical Journal dále uvádí, že koloidní stříbro bylo také se skvělými výsledky používáno při léčbě hnisání, zánětu mandlí, Meniereovy skupiny chorob, oparů, černého kašle, otravy, zánětů močového měchýře aj.
Co je ale základem pro myšlenku, že koloidní stříbro dokáže vyléčit rakovinu? Je to snad domněnka, že rakovina je výsledkem působení škodlivých organismů podobných kvasinkám nebo virům? Zdá se, že obecně známé důkazy hovoří o něčem jiném. Zatím se nepotvrdilo, že by jakýkoliv z těchto organismů byl odpovědný za rakovinotvornou nemoc. Avšak některé výzkumy ukazují na určitou spojitost mezi rakovinou a candida albacans. A je prokázáno, že koloidní stříbro účinně ničí candidu. Zde je ale bezprostřednější důkaz na to, že koloidní stříbro může být účinné v boji s rakovinou. Doktor Robert O. Becker, který se také zabýval výzkumem rakoviny, říká: „.. Výsledky z naší laboratoře ukazují, že stříbro se záporným nábojem nepřináší efekty, avšak stříbro mající kladný náboj působí na rakovinové buňky a zastavuje jejich mitózu“. A právě kladně nabitá stříbrná elektroda vytváří ionty koloidního stříbra. Přestože přesná příčina zastavení mitózy rakovinných buněk nebyla uvedena, zdá se být velmi pravděpodobné, že to byl „koloid“ obsahující kladné ionty stříbra. Také byly testovány elektrody vyrobené z různých jiných kovů, ale zjistilo se, že pouze stříbro dokáže zastavit mitózu rakovinných buněk.

            Stříbro působí příznivě i v boji s AIDS, protože nepochybně doplňuje a podporuje buňky v jejích boji s  cizími organismy v těle. Výzkumní pracovníci, podobně jako doktor Gary Smith, konstatují, že ionty stříbra jsou nezbytné pro posílení imunitního systém. AIDS je virovým onemocněním a antibiotika nepůsobí na viry. Naopak ionty koloidního stříbra se v této situaci osvědčují. Zdá se, že stříbro velmi efektivně obnovuje a posiluje imunitní systém, takže může zůstat naší nadějí v boji s AIDS.

 

ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ

 

                Roztoky koloidního stříbra se podávají orálně, místně, vaginálně, análně, nitrožilně, do svalů, k výplachu hrdla a jako oční a ušní kapky. Může být podáváno s použitím rozprašovače nebo vdechováním do nosu nebo plic. Lze jej bezpečně používat v odpařovačích nebo zvlhčovačích vzduchu při infekci dýchacích cest.

 

Zevní použití


            Aplikování Koloidního Stříbra na poranění, škrábance, kapáním do nosu nebo očí je zcela bezbolestné, neboť neničí buňky a tkáně. Používá se buď nanesením roztoku koloidního stříbra bezprostředně na kůži pomocí obkladů, nebo pomocí rozprašovače v těchto případech poranění: 
           
-          Popáleniny
-          Spálení kůže při opalování
-          Akné
-          Vyrážka
-          Svědění kůže
-          Opar
-    kvasinková nákaza
-          Měkké kožní bradavice
-          Obměna pokožky
-          Infekce uší a nosu
-          Akutní zánět spojivek
-          Kožní houby
-          Spalničky
-          Kožní záněty
-          Otevřené rány a zranění
-          Štípnutí hmyzem
-          Lupénka
-          Bradavice

Dávkování
Jedna až čtyři lžičky na litr vody. Výhodou stříbra je i to, že čistí vodu, je také příznivé ze zdravotního hlediska pro tračník (část tlustého střeva). 

Vnitřní

            Koloidní stříbro se podává orálně při léčbě téměř všech obtíží. Roztok je vstřebáván z úst do krevního oběhu a následně do buněk. Někdy je potřeba roztok používat současně orálně a zevně, jako v případě akné. Stříbro je vylučováno ledvinami, lymfatickou soustavou a ve střevech.
Zde je příkladný soupis obtíží, u kterých se užívá Koloidního Stříbra jako prostředku podporujícího léčbu: 
-          Chřipka
-          Rýma
-          Záněty mandlí
-          Vředy
-          Svědění análního otvoru
-          Zánět slepého střeva
-          Kapavka
-          Úplavice
-          Hemeroidy
-          Vydatné bílé výtoky
-          Zánět močového měchýře
-          Otrava způsobená přítomností toxinů v krvi
-          Záškrt
-          Zánět nadvarlat
-          Zarděnky
-          Zánět slepého střeva
-          Artritida
-          Zánět pohrudnice
-          Sepse
-          Rakovina
-          Revma
-          Cholera
-          Cukrovka
-          Opar
-          Vyrážka
-          Zánět stafylokokem
-          Nákaza streptokokem
-          Žaludeční záněty
-          Syfilis
-          Střevní potíže
-          Tuberkulóza
-          AIDS
-          Malárie
-          Kvasinková nákaza
-          Krevní parazity
-          Zánět mozkových blan
-          Nachlazení
-          Zánět tračníku
-          Průjem
-          Hypertrofie prostaty
-          Těžký kloubový revmatismus
-          Černý kašel
-          Zápal plic
-          Břišní tyf

 

DÁVKOVÁNÍ


Maximální dávka, kterou je možno bezpečně přijímat  
Agentura Ochrany životního prostředí USA (EPA) zjistila, že denní dávka 325 mikrogramů koloidního stříbra je pro lidský organismus při hmotnosti 72 kg netoxická. Pokud je v jedné lžičce (5 ml) koloidního stříbra (koncentrace 10 PPM) obsaženo 50 mikrogramů stříbra, můžeme bezpečně podávat až 6 lžiček denně, jestliže je naše tělesná hmotnosti alespoň 72 kg. Jestliže vaše dítě váží o polovinu méně, přiměřená dávka bude asi 3 lžičky denně. Časem by si měl každý stanovit svoji individuální dávku s ohledem na svůj aktuální zdravotní stav, používání jiných minerálních preparátů, např.: koloidálních minerálů, individuální úrovně snášenlivosti a ostatních faktorů, které jsou známy jen jemu.  

Kritická dávka  
       Denní dávka stříbra, která by neměla být překročena v případě užívání dospělé osoby s tělesnou hmotností 72 kg,  je 1,09 miligramů, tj. Asi 100 ml koloidního stříbra označeného jako 10 PPM..

Doporučený způsob užívání

Dospělí:
- profylakticky: až 1 lžička denně (kolem 5 ml) ;
- při nachlazení, infekci a chřipce: čtyřikrát denně 1 lžičku  (4x5 ml);
- u dlouhodobých onemocnění: dvakrát denně 1 lžičku (2x5 ml);
- pro zvýšení vitality: 6 lžiček denně (až 30 ml);
- jako prostředek podporující trávení: před jídlem cca ¼ lžičky  (1,5 ml);
- těhotné ženy a kojící matky po konzultaci s lékařem.

Děti:

Polovina dávky pro dospělé.
POZOR! Věnujte zvláštní pozornost při dávkování u dětí mladších 2 let. Doporučuje se podávat ¼ dávky pro dospělé.

Zevní použití:
U kožních onemocnění jakými jsou : vyrážka, akné, mykózy, poranění, popálení a uštknutí: místně omývat čistým obvazem namočeným v koloidním stříbře. POZOR! Nevystavujte místa omytá koloidním stříbrem přímému působení slunečních paprsků.

 

Klystýry


Čtyři lžíce (20 ml) koloidního stříbra na litr vody.

Pročišťování organismu:
K pročištění organismu je doporučeno projít 21ti denní kúru koloidním stříbrem. Pro zvýšení a urychlení efektivity se po dobu trvání kúry nedoporučuje konzumace masa, ryb a vajec, výrobků chemicky konzervovaných a pochutin (cigarety, alkohol...). V průběhu trvání celé kúry se doporučuje pít nejméně 1 litr minerální vody denně, důkladně rozžvýkat přijímanou stravu a v rámci možností pamatovat i na trochu pohybu na čerstvém vzduchu, např. procházky. Doporučuje se také pít podmáslí pro obnovení bakteriální flóry střev.

Dávkování:
- prvních 5 dnů je doporučeno pít 5 ml denně (1 lžička denně)
- dalších 5 dnů 10 ml denně (2 lžičky)
- následujících 5 dnů 15 ml (3 lžičky)
- kúru zakončíme užíváním 20 ml po dobu 6 dnů.

Kontraindikace: POZOR!!! Nikdy neužívat při přecitlivělosti na metalické stříbro!!! Nepoužívat s nitrožilním chelatačním činidlem EDTA.

Vedlejší účinky:
           Sporadicky se může objevit Herxheimerova reakce, která je vyvolána pročištěním organismu od nashromážděných toxinů, které v průběhu uvolňování se do krevního oběhu mohou způsobovat krátkodobé potíže jako: únavu, pocity slabosti, lehký průjem (v tomto případě je vhodné doplnit střevní baktérie konzumací jogurtu nebo acidofilního mléka, doporučuje se také pít větší množství vody, aby se zabránilo odvodnění) a zdánlivé zhoršení zdravotního stavu. V takovém případě je vhodné snížit dávku na polovinu. U osob přecitlivělých na stříbro se mohou objevit mimo jiné otoky na těle, vyrážky, hnisání v očích a silná rýma.

Skladování:
Těsně uzavřenou nádobku uchovávejte na tmavém místě při pokojové teplotě a v dostatečné vzdálenosti od zdrojů magnetického pole (televize, mikrovlnná trouba, počítač atd.) Či působení slunečních paprsků. Přípravek uchovávejte mimo dosah dětí. Nezmrazovat.


Informace obsažené v této publikací mají pouze informativní charakter; je to přehled z publikace „Colloidal Silver” od dr. Michaela Cambella.   Účinky a použití popsané v jeho knize vycházejí z experimentů a výsledků výzkumů amerických lékařů.